Původní plán je Chorvatsko, představoval bych si jízdu pokud možno přes Alpy a pak od severu k jihu jet podél pobřeží Jadranu. Podrobnosti jako upřesnění trasy, cesty zpět, spaní apod. můžeme vylepšovat operativně během cesty. Uvítám každý příspěvek už teď.
Přidat se samozřejmě může každý, sice pojedeme pohodičku, kochání, ale myslím, že by to chtělo aspoň 175ccm, raději však min.250ccm (Alpy nejsou Vrchovina:-).
vzhledem k tomu, že Martin dostane volno jen do 10.8. (rád by jel co nejdříve) a vzhledem k tomu, že já jsem 25.7. přijel z Francie, vypadá to, že jediné možné datum této akce je od pátku 3.8. V krátké variantě je možný návrat domů v neděli 12.8., jinak tam můžeme zůstat déle (nejspíš podle financí).
Potřebuju vědět, jestli s tím všichni souhlasí (i když jak to vypadá, už jiná možnost není)- prosím tedy všechny výletníky, kteří nemají podobný vážný důvod, aby udělali vše proto, abychom se všichni shodli na výše uvedeném datumu.
Sraz uděláme v Českých Budějovicích již ve čtvrtek 2.8. ve 20,00 večer - na náměstí (pokud možno někde u kašny - nevím,kde je tam zákaz a kde ne, ale tam už se najdeme:-)
V předvečer akce proto, abychom se domluvili na náplni akce, jestli všichni souhlasí (případně se to ještě vypiluje někde v hospůdce). No a taky proto, aby se v pátek dalo odjet brzy ráno a nečekalo se na někoho, kdo by měl případné potíže při cestě do Č.B.
V Čechách by se dalo ještě využít beztrestného spaní v přírodě, takže až budeme všichni, můžeme vyrazit někam za město hledat vhodný plácek, případně rozdělat oheň, dát buřtíky, pivíčko, atd...:-)
Kdyby nedejbože bylo hnusně, můžeme přespat v kempu Stromovka, anebo i tak přespat volně. Domluvíme se ve čtvrtek večer.
Jinak bych rád, aby mi všichni brzy poslali mailem potvrzení účasti, ještě jednou napsali typ stroje, PAV/nePAV:-), obsazení (sami/ve dvou). Ne že by to bylo podstatný, jen bych to rád hodil tady na stránku, někdo by rád věděl, jak moc naložený jedou ostatní.
Jinak abychom nevozili zbytečně moc náhr.dílů, budu tady zveřejňovat, co kdo veze.
Tož já vezu: (kromě drobností, které vozí každý - žárovky,pojistky,atd...)
Duši (18"/3,25-3,5), lepení, brzdové destičky do kotoučovky, dráty+niple (5xzadní,5xpřední), spojku řetězu 2x, bowden+lanko ke spojce, plynu a zadní brzdě, 2 ventilky, regulátor napětí, fajfky, spínačku Bosch-autosvorky (ta moje pořád dost hřeje). Potom vezu taky WD 40 sprej na všechno.
Ještě před jízdou se budu snažit zajet do Prahy do prodejny Jawy (prý někde v Hostivaři), kde údajně mají velmi levné díly a chci tam koupit Vape bezkontaktní cívky (když se pos..., tak je člověk nahranej - viz nahoře HOME/moto/)
Matrin veze:
Klasické cívky, kladívka, uhlíky.
Míra Dvořáček veze:
náhradní relé, spínací skříňku BOSCH, duši 3,5 x 18, všechny bowdeny pro 638, sprej na pneu, držák uhlíků, fajfky.
Chorvatsko:
Mluvil jsem s Chorvatskou turistickou centrálou a zjistil, že stanování ve volné přírodě je v celém Chorvatsku přísně zakázáno (prý je dost pravděpodobné několikadenní zabásnutí+pokuta, v lepším případě jen několikatisícová pokuta). To mě teda zatraceně štve, podle mě je to omezování svobody, ale zase je to účinný nátlak na to, aby všichni turisti utráceli za ubytování. Protože při odjezdu se prý stává, že na hranicích chtějí vidět razítka z každého dne (placení ubytovacího poplatku), bude asi nutné, aby jsme i my spali po kempech.
Bohužel to navyšuje rozpočet, podle katalogu je cena na noc za 2os.,stan,moto,taxa nejméně 250,-Kč, spíše 300-400,- Kč. Podle pracovnice tur.centrály ale vznikla spousta malých soukormých kempů, které nenabízejí takový komfort a nejsou v katalogu, a to samozřejmě za nižší ceny. To je myslím něco pro nás. Takže když budu optimista, tak za 8 nocí by to bylo necelé 2000,- Kč za bydlení, plus tak 2500,- Kč jídlo pro 2 osoby, no a benzín zhruba 1,50 Kč/km = benzín 3000-3300,-
Takže odhad na 10 dní se zvyšuje tak na 8000,- pro 2 lidi (4000,-/os.), ovšem se skromným jídlem a zábavou (vstupné do těch NP je celkem vysoké (100-300 Kč)
Je to spočítané na nejlevnější možné kempy (je otázka,jestli pokaždé najdeme místo), proto je lepší vézt více- 500 DEM je minimum, radši ještě nějakou rezervu navíc.
Rakušáci jsou trotli - požadujou 500 ATS v hotovosti (prý na pokuty) a když ji člověk nemá, jsou schopni mu dát na 10 let do pasu "nežádoucí po celé EU". Myslím, že pro nás, kdo rádi cestujeme je to blízké trestu smrti:) Bude ale stačit hotovost v DEM (80,-) tak snad to půjde bez problémů.
Rakousko přejedeme doufám na český benzín až do Slovinska (tam je drahý jako u nás).
Klasická jízda ve skupině. Předem dohodnutá cestovní rychlost (jestli pojedeme všichni min.350, tak to je zhruba 45/65/85 kmh podle kopce). Vpředu jede kdokoliv s mapou(itinerářem) a každý se dívá za sebe. Když někdo chce zastavit (focení,záchod,tech.problém nebo cokoliv), tak v klidu zastaví a ostatní počkají a neremcají (pokud se nestojí v zatáčce, tunelu, lijáku a podobně:-) Jen tak se dá jet v klidu a s vědomím, že balík člověka nežene jak na závodech. Taky všichni musí znát každý den nejbližší cíl cesty, kdyby se přece jen někdo ztratil. Když někdo předem ví, že staví jen na 1-3 minuty (záchod,focení), tak ostatním ukáže, že můžou jet dál a z nich se každý rozhodne, jestli taky dá pauzu, nebo pojede dál jakoby o kvalt míň, než by jel normálně. (např. po rovině to budu dudlat za 4 = 60-65kmh a ten kdo dělal pauzu naprosto v pohodě (85kmh) do 10 minut dojede skupinu). Dá se tak dosáhnout celkem plynulé jízdy. Je jasný, že když se narazí na nějakou neznačenou křižovatku, tak se tam čeká na toho, kdo dojíždí, jinak bysme ztráceli hodinu jeho hledáním:-) Stejně tak průjezdy městem se jedou společně.
Itinerář cesty přes Rakousko ve Wordu 6.0/95
Jak je uvedeno výše, sraz bude tedy nejlepší na náměstí v Českých Budějovicích ve čtvrtek 2.8. ve 20,00h. Tady v pátek ráno za všeobecného veselí zahájíme výpravu za sluncem:-)
Trasu jsem vybíral z mapy co možná nejkratší, ale taky pokud možno po menších silničkách s pěknou scenérií. Sice nám to do kopce pojede pomaleji, ale určitě to bude stát za to!
Ráno vyrazíme k pumpě, potom přes Dolní Dvořiště budeme pokračovat přes Freistadt, Götschka, Ob.Aich, Pregarten, Mauthausen, Enns, Steyr na Ternberg, Losenstein, Arzberg, Grossraming, Weyer Mkt., Altenmarkt, St.Gallen, Admont na Krumau, Paradies, Bärndorf, Trieben. Potom Hohentauern, St. Johann, St. Oswald, na St. Georgen, Unzmarkt, Neumarkt, Friesach a na Klagenfurt. Z něj dále do Slovinska přes Kranj do Ljubljany, prohlídka jeskyní Postojna.
Zajížďka po Istrii asi nebude nutná (ca.+350km), u Rovinje je sice pěkný Limský záliv, ale ne tolik, aby dojem z něj nezanikl v lesku dalších zážitků. Pula je město z doby římské říše (koloseum a spousta dalších staveb), přesto vynecháním poloostrova ušetříme min.1,5 dne a ca.500,-Kč (a to jen za benzín), aniž by bylo čeho litovat.
Z Postojenských jeskyní tedy přijedeme k moři těsně před Rijekou (koupání bych vzhledem k velikosti přístavu o pár kilometrů odložil na později). Zajížďkou asi 60 km na SV od Rijeky bychom se dostali do nár.parku Risnjak, kde vyjedeme k chatě Platak (výhled) a k moři se vrátíme v Kraljevici.
Risnjak
lesnatý, horský masív nacházející se severně od města Rijeka Zahrnuje také oblast, ve které pramení řeka Kupa. Díky své poloze na přechodu mezi Alpami a Dinárskými horami se zde na malém území vyskytují četné druhy zvířat a rostlin – hnědý medvěd, rys, kamzík, jelen, orlík kratkoprstý atd. Přírodní krásy této kamenité krajiny a nádherné vyhlídky lákají do Risnjaku početné horolezce a horské turisty.
Přes 100km pojedeme podél moře až do Karlobagu, kde vjedeme do pohoří Velebit a přes Gospič, Raduč, Sv.Rok, průsmyk Mali-Alan (1045m-výhled) Podprag sjedeme do Obrovacu.
Paklenica
Velebit je největším pohořím v Chorvatsku. Do národního parku je zahrnuta část jižní strany tohoto pohoří, od nejvyšších vrcholů až k mořskému pobřeží. V parku jsou dvě úchvatná údolí, Velika a Mala Paklenica. V nich je řada neobyčejných kamených reliéfních útvarů, mnoho jeskyň, bohatá a rozmanitá flora a fauna. Monumentalní kolmá stěna Anić kuk je nejpopulárnějším tréninkovým místem chorvatských horolezců.
Velebit
Jedná se o nejrozsáhlejší, nejhezčí a díky svému reliéfu a rostlinstvu nejvýznamnější pohoří v Chorvatsku. Díky mimořádné rozmanitosti rostlinstva, živočišstva a jejich četným endemickým druhům byl Velebit označen za světovou rezervaci biosféry. Park se rozkládá na rozloze 2000 km2 a zahrnuje řadu dalších chráněných území - národní park Paklenica, přírodní rezervace Hajdučke a Rožavske kukove (mimořádné útvary v kamenité krajině), Lukinu jamu, (jednu z nejhlubších propastí na světě), Velebitskou botanickou zahradu, mořský záliv Zavratnica, kaňon řeky Zrmanja a nejhezčí Chorvatské jeskyně (Cerovačke špilje). Bylo navrženo aby se i vrcholky pohoří staly národním parkem.
Z Obrovacu pojedeme asi 100km vnitrozemím. Je to trochu zkratka, ale hlavně se dobře dostaneme k řece Krka, podél níž sjedeme k moři do Šibeniku.
Krka
nejhezčí řeka v kamenité půdě v Chorvatsku. Národní park zahrnuje její tok od Kninu do Skradinu. Řeka vytváří hluboké kaňony, vyhloubené do vápníkové náhorní roviny a jezera. Z mnoha vodopádů vynikají Skradinski buk a Roški slap. Mezi nimi se řeka mění v jezero, uprostřed kterého je ostrůvek Visovac s františkánským klášterem.
Z Šibeniku je to asi 300km podél pobřeží do Dubrovniku. I když tohle město za tu dálku stojí, můžeme se během cesty (podle času, peněz a chuti) domluvit na jejím zkrácení - v Omiši (z vysokých hor se ve městečku do moře kolem hradu vlévá řeka Cetina) odbočit na Zakučac, Gatu, pokračovat přes Blato na Cetini, Šestanovac, Grabovac, Zagvozd do Imotski.
Modro i Crveno jezero (Modré a Červené jezero)
u města Imotski v kraji Dalmatinská zagora. Jedná se o jedinečný přírodní jev - dvě mimořádně hluboké propasti v kamenité krajině (Červené jezero je hluboké dokonce 500 m).
Z Imotski na Lovreč, Cista Provo, V.Cista na Uglajne, na Knin a Plitvická jezera.
Při variantě Dubrovnik jsem původně zamýšlel zkusit při návratu odbočit na sever do Bosny a Hercegoviny a jet přes Mostar a Posušje zpět na západ do Chorvatska, kvůli vízové povinnosti je to ale dost složité, takže by i z Dubrovniku cesta pokračovala údolím řeky Cetiny na Knin, Sučeviči, Gračac, Udbinu na Plitvická jezera.
Plitvická jezera
Nejhezčí a nejznámější chorvatský národní park, součast světového dědictví UNESCA, se rozkládá přímo podél hlavní silniční tepny, která spojuje Záhřeb s Dalmácií. Hlavní částí národního parku je jeho 16 jezer. Jsou propojena vodopády, které vznikly nárůstem krápníkové hmoty zvláštního druhu vápence. V národním parku jsou husté bukové a jedlové lesy a pralesy. Žije zde mnoho živočišných druhů. (hnědý medvěd). Pro návštěvníky jsou pořádány okružní jízdy ve speciálních vyhlídkových vozidlech a loděmi na elektrický pohon.
Z Plitviček je možné jet do Ljubljany přes Karlovac (ca.200km) nebo ještě jednou kolem moře přes Otočac, podél řeky Gacka na Senj, Rijeku a Postojnu (ca.300km).
Řeka Gacka
v oblasti Lika u Otočce s řadou malebných pramenů a starých vodních mlýnů, známá jako jedno z nejvýznamnějších lovišť pstruhů v Evropě.
Ze Senje je možné jet podél moře k Novi Vinodolski, naposledy se vykoupat v moři a odbočit do hor Velika Kapela k masívu Bjelolasica.
Bijele i Samarske stijene (bílé a Samarské skalní stěny)
na hoře Bjelolasici v kraji Gorski kotar. Je zde mnoho bizardních skalních útvarů v divoké a lesnaté krajině.
Poté pokračovat na Ogulin a podél řeky Dobra jet přes Gomirje, Vrbovsko, Srpske Moravice do Skradu.
Řeka Dobra
u Karlovce. Je známá svou čistotou, hojností ryb a nádhernými kaňony a peřejemi, na kterých se pořádá rafting a jízda na kajacích a kanoích.
Řeka Mrežnica
u Karlovce. Nachází se na ní řada vodopádů na krápníkovitých bariérách, malebné kaňony a oblíbená místa ke koupání.
Vražji prolaz (Čertův průchod)
u Skradu v Gorském kotaru. Jedná se o malebný úzký kaňon, kterým vede hrůzostrašná stezka. U vchodu do kaňonu je půvabný vodopád Zeleni vir.
Ze Skradu přes Delnice nebo Brod Moravice do Slovinska a přes Brod na Kupi, Faru, Banjaloku, Štalcerji, Livold, Kočevje, Dolenju Ves, Žlebič, Raščicu, Škofljicu do Ljubljany. Dále pak domů zhruba stejnou nebo trochu jinou cestou přes Rakousko.
1/ Zajistit si před odjezdem zelenou kartu (potvrzení o povinném ručení) na rok 2001.
2/ Vyřídit si pojištění léčebných výloh na dobu cesty.
3/ Vzhledem k tomu, že nejpoužívanější valutou v Chorvatsku je DEM, je dobré vzít si německé marky (alespoň 500, radši ještě něco do rezervy). Kurz: 1 DEM jsou necelé 4 Kn, tj. 1 kuna necelých 5 Kč.
Další spousta informací je zde a potom také tady (všeobecné info-historie,kultura,ceny benzínu,atd.) a dále na www.adriadatabanka.cz
Náhradní díly co kdo veze jsou nahoře, jestli někoho ještě něco napadá, co by se mohlo hodit, tak šup s tim do báglu. Kdo jede ve dvou, chce to kufry nebo aspoň textilní kabely a hafo gumicuků, kdo jede sólo, v pohodě si náklad rozloží do bočních tašek, horního kufru a spacák,stan a karitátu naváže za sebe na sedlo. Jinak vřele doporučuju tankvak, dají se do něj dát cennosti, drobnosti a foťák, aby to bylo při ruce. Já mám od Lojzy a jsem s ním spokojenej. Na 640 se hodí endurová sešikmená verze, na 638-9 se může dát i ten větší. Rychlým přendáním zipů se z tankvaku stane batůžek a tak mi nikdo z motorky nevykrade důležité věci.
Pokud jde o oblečení, tak já jedu v textilní Uvex bundě (i když je v ní hic, tak to za bezpečí stojí). Džíny jsou jasný, beru i chrániče na kolena (MTB,SK8) - minimálně proti větru (i když v horku to asi moc fajn nebude:-( Rukavky v létě vozím bikový/sjezdový, beru ale i teplý goretexový do deště (kdyby jsme chytli v Alpách déšť, tak za hodinu jsme zmrzlí jak fíci-chce to teplý rukavky). Obuju si asi vyšší kožený boty a sebou beru sandále na chození. Pár triček, mikina, nějaký to prádlo, kraťasy a plavky jsou jasný, beru i nepromoky na cestu.
Mapy, kompas beru, foťák, mobil (+420608 983437) taky, pas, úraz.pojištění, řidičák, zel.kartu, ISIC, aspoň 500 DEM, dobrá věc jsou cestovní šeky (ještě mi zbyly z Francie, tak je beru sebou), kdyžtak doporučuju aspoň bankovní kartu. O hotovost se dá snadno přijít a dost to bolí. Šeky a zablokovaná karta jsou zlodějům k ničemu.
Jestli berete stan nebo jenom celtu záleží, jak je kdo zvyklej, možná, že by se s celtou dalo v kempu ušetřit:-) Vařič určitě plynovej (VAR), lihový jsou podle mě dost pomalý (ale nevim, když ho máte vyzkoušenej, tak budiž). Taky se hodí baterka, krém na opalování, karimatka (i na ležení u moře).
Martin vyrobil nabíječku mobilů z mašiny, tak prý shánějte autonabíječky. Přenosný rádio nebo walkman taky nebude od věci (já je ale neberu..)
Jídlo vozím instantní, co se dá. Hlavně svetry (čínský polívky Yum-yum), müsli, těstoviny. Na motorku se dají vzít i konzervy. Na cestě dokupuju pečivo, zeleninu, ovoce, mlíko(jen do müsli,samotný pít nemůžu,bo bych ho viděl podruhý:-) Voda je drahá, a ve Francii jsem zjistil, jak rychle člověk v hicu dehydruje a jak je důležitý pít hafo vody a tak se budu snažit vymyslet do padacích rámů vmontovat nějakej asi 5l kanystr na vodu, ale nevimnevim. Nemá s tim někdo zkušenosti?
No a samozřejmě sebou vezu ňáký to pivečko, ale počítám, že budem kupovat nějaký místní vínečko:-) Pojedu sólo, tak si na sedlo vážu celej kartáč Gambásků (proti dehydrataci:-))
Jo a taky sebou vozím olej. Mažu Castrolem Super TT, beru 2 plný lahve, to by mělo stačit tak na 2300km + 1 načatou. Než kupovat za nehorázný peníze něco neznámýho, tak radši takhle. No a pořádnej řetěz a zámek na jawahy!!!
Jo a pytel dobrý nálady narvat do všech kufrů!!!!!!!!!!!!!!!
Tož tady je dost změn, hodně lidí odpadá, ale to se nedá svítit. Naštěstí ještě další přibývají. Takže k dnešnímu dni si naše akcie stojí následovně:
Jede:
AL - Aleš Böhm (K.Vary) 350/640 (asi sám) - alesbohm@volny.cz - www.volny.cz/alesbohm - 0608 98 34 37
Martin Marcián (Prostějov) 350/638 s hyperultrarychlou kapotáží (asi sám) - marcian@volny.cz - 0608 84 85 96
Roman Šidák (Mladá Boleslav) 350/362 Californian (asi sám) - roman.sidak@atlas.cz - 0606 260 585
Míra Dvořáček (Třebíč) 350/638 (asi sám) - fokker.md@seznam.cz - 0602 759 924.
a ve čtvrtek pár hodin před odjezdem se rozhodne a nejspíš pojede i
Topi (Pardubice) 350/639 - xtopi@centrum.cz - 0605 86 58 13
======================================
No a pod čáru se bohužel přesouvá...
Zdeněk Dolívka (Liberec) Suzuki GSX 600F - zdenek.dolivka@valeo.com - 0605 975 543
finance
Sim - Míra Simpson Bárta (Plzeň) 250/592+PAV (+Soňa) - m.b.simpson@seznam.cz - WWW - 0608 51 34 95
časově nemůže
Petr (Pardubice) 350/638 - 0604 34 61 98
jede do Maroka
Jiří Koubek (Praha) 350/640 - koubek@comp.cz - 0604 286 900; 02/61222357
chyba dobíjení
Petr 350/639? - 0604 48 62 38 - jedou Chorvatsko k Zadaru 17.-27.8. (3 mašiny+auto)
Tak se právě z Chorvatska vrátil Milan milda.gsxf@seznam.cz a tak tady od něj cituju cenné info ohledně cen kempů:
Jo, Chorvatsko je krásný. Hlavně od Splitu dolů. Byli jsme vna Plitvických jezerech v kempu Grabovac za 70 Kun (1 kuna = 5 korun) za 2 lidi a mašinu pod širákem. Potom kemp Uvala Borova u Drveniku 91 kun (se stanem). Z drveniku pluje trajekt na Hvar (33 kun). Ještě jsme byli na poloostrově Murteru v kempu Slanica u města Murter (76 kun se stanem). To byl nejlevnější kemp, který jsme našli, a navíc to tam bylo dost pěkný. Pár nocí jsme taky spali mimo kemp, je to docela dobrý, a hlavně ušetříš za kemp.
Tady zveřejňuju co přišlo od Cabana, jsou to celkem užitečný informace a dobrý vyprávění na konec:-)
jmeno=Caban; mesto=Vyškov; typ stroje=J 638 + PAV
vzkaz=Hoši tak rád bych jel s vámi, ale bohužel nemohu /pracovní podnikatelské povinnosti/. Mě už je ale 46 let a tak bych asi mezi vás nezapadl. Přeji vám štastnou cestu a na závěr několik doporučení.
Udělějte si tak týden před odjezdem schůzků a zde si vše proberte. Například se domluvte kdo má jaké ND aby jste všichni nevozili všechno. Nezapomeňte např. vidličku řazení, řetěz P i S, duše, lanka, zapalování i celé magneto, špice do kol, atd. Důležité je také aby jste se před cestou dohodli na programu /jízda,pobyt u moře/ protože když je početná skupina jsou různé zájmy a je třeba předem vše dohodnout aby cestou nenastaly konflikty. Počítejte že se můžete cestou zdtratit. Je dobré si vždy určit cílové místo srazu pro tyto případy. Také si všichni předem prohlédněte stroje aby někdo s vámi nevyjel z nějakým vrakem a vy ostatní pak měly po dovolené.
A nakonec můj příběh. Asi před 20ti lety jsem si půjčil J 250 a v čechách mě náhle nešla řadit 3 a 4. Tak jsme ji půlili v lese u rybníka za pomocí sekerky posílení rumem protože byla zima. Byla to vidlička ale bohužel jsme poškodili kliku. Když jsme hledali kdo nám to opraví tak cestou jsme se vysekali a klika se vymrštila a spadla do kukuřice. Po 3 hodinách jsme ji našli a opravu jsme vzdali. Šli jsme na pivo a já druhý den dovezl rozdělaný motor kamarádovi v kufru auta. Toho jsme museli málem polívat. Do 14ti dnů jsme mašinu opravili a v pořádku vrátili. Je zajímavé že nám při opravě nechyběl žádný šroubek. Šťastnou cestu přeje CABAN.
Toto jsou předběžné informace, prosím o zaslání dalších podrobností o obou místech (jestli někdo znáte třeba ceny kempů v Chorvatsku a všechno co se může hodit).
