S opět značným zpožděním jsme dorazili do Jihlavy na náměstí, kde už čekali Martin a Petr. Po krátké domluvě vyrážíme do hospody na oběd, Klára se ochotně nabízí, že nám všem přeparkuje mašiny blíž k hospě. Zvládá to s přehledem a ještě nám je stačila otestovat a ohodnotit:-)

Po jídle nad mapou Chorvatska dlouho plánujeme a pak ještě pokračujeme v živé debatě na náměstí. Čekání na Morčáka odskočivšího si do Vidlákova nabírá na čase. Po asi dvou hodinách přijíždí městská policie a začíná prudit, že motorky stojí na chodníku. Ten chodník nebyl od zbylé části náměstí nijak oddělený, asi máme být jasnovidci. Chlapíci jsou na nás sice jen dva, jeden by se nechal ukecat, druhej je ale prudič, že prý nás vidí kamera a už hodinu nás mají v hrsti. Každý tedy solíme kilo, Klára to svými tajnými zbraněmi ukecává za nula. A pak, že je rovnost!!:-))

Z Jihlavy pokračujeme už všichni na Prostějov, kde se u Martina na hřišti dělá prase na ohni a je tam celkem veselo. Přijíždíme trochu pozdě a tak obíráme co zbylo (ale chutná to sqěle!).

Na spanec se odebíráme do polí, kde zase v hluboké noci bloudíme až se nakonec usazujem na křižovatce polních cest. Ráno začíná pršet, z domova přijíždí Martin a tak se s Topim od Morčáka a Kláry, kteří jedou dál na východ, trháme. Zastavujem se na paintballovém hřišti, kde Martinovi kámoši křtí nově udělané bojiště, poté se s Topim odebíráme na Pardubice. Asi 2,5 hodiny jedeme v lijáku, starší Goretexové rukavice provlhávají a teče i do návleků na boty. V Pardubicích si dávám pálivou klobásu a jedu dál na Prahu. Dělá se hezky a zbytek cesty svítí sluníčko, tak se zase vozím po křivoklátských lesích a vracím se domů.

Lepší než drátem do voka nebo sedět doma.